Po disputacích k tématům Filosofie nepředmětnosti Ladislava Hejdánka a Nekonečnost konečnosti podle Ivana Chvatíka uspořádala Katedra filosofie Evangelické teologické fakulty UK v Praze dne 29. června 2009 v pořadí již třetí pokus o výměnu mezi domácími filosofy. Tentokrát však nebyl východiskem diskusí programový text některého z účastníků, ale Platónův výklad o nejvyšších rodech v dialogu Sofistés. Tomuto textu se zde dostalo trojí velmi odlišné interpretace, kterou bychom snad mohli vzdáleně přirovnat k liternímu, morálnímu a alegorickému neboli naukovému pochopení posvátného (...) textu Písma. Filip Karfík nabízí co možná přesný výklad Platónova textu, Štěpán Špinka sleduje etické implikace Platónovy ontologie, konečně Pavlu Koubovi je pasáž ze Sofisty záminkou pro velmi zajímavé vyrovnání s Heideggerovým pojetím bytí v jeho rozštěpu na bytí jsoucna výskytového a bytí pobytu, o to zajímavější, že je provedeno prostředky Heideggerova vlastního výkladu dialogu Sofistés. Na příspěvek Pavla Kouby navazuje diskuse o zdánlivě dílčím aspektu jeho výkladu, totiž o otázce, zda identitu chceme, nebo nechceme chápat pouze jako dějství diferujících vztahů. V zájmu historické věrnosti třeba poznamenat, že tato diskuse proběhla na disputaci samé jen částečně, zato se zde odehrálo mnoho pozoruhodných diskusí dalších, které nebylo možné svěřit písemnému zachycení. Mnohé se nicméně podařilo zachytit médiem jiným, totiž na fotografiích Věry Koubové, jež jsou uveřejněny na stránkách katedry. (shrink)

RESUMO: Na época em que Shakespeare escolheu Veneza para cenário de Otelo e O Mercador de Veneza, a cidade-república correspondia aos ideais renascentistas de liberdade e estabilidade. Descobertas no âmbito da geografia e da astronomia exigiam uma reavaliação do lugar ocupado por mulheres e homens na nova concepção do universo. Este ensaio pretende refletir sobre a Veneza mítica do imaginário shakespeariano, uma paisagem simbólica, menos física e concreta que ideológica. Nesse sentido, o trabalho recorre ao conceito foucauldiano de heterotopia para (...) ilustrar como, na representação da cidade, se projetavam os anseios de uma época. Aqui, a jurisprudência é de importância central. PALAVRAS-CHAVE: Shakespeare, Mercador de Veneza, Renascimento, Veneza, heterotopia, jurisprudência In the storied city: justice and other conflicts of The Merchant of Venice ABSTRACT: When Shakespeare chose Venice as the location for Othello and The Merchant of Venice, the republic corresponded to Renaissance ideals of freedom and stability. Discoveries in the realm of geography and astronomy required a re-evaluation of the place occupied by women and men in the new conception of the universe. This essay intends to discuss the mythical Venice of Shakespeare’s imagination, a symbolic landscape, less physical and concrete than ideological. In this sense, this paper turns to Foucault’s concept of heterotopia to illustrate how the anxieties of an epoch were projected in the representation of the city. Here, jurisprudence is of central importance. KEYWORDS: Shakespeare, The Merchant of Venice, Renaissance, Venice, heterotopia, jurisprudence En la ciudad historiada: justicia y otros conflictos del Mercader de Venecia RESUMEN: En la época en que Shakespeare escogió Venecia como escenario de Otelo y El Mercader de Venecia, la ciudad-república correspondía a los ideales renacentistas de libertad y estabilidad. Los descubrimientos en el ámbito de la geografía y de la astronomía exigían una reevaluación del lugar ocupado por mujeres y hombres en la nueva concepción del universo. Este ensayo pretende reflexionar sobre la Venecia mítica del imaginario shakespeariano, un paisaje simbólico, menos físico y concreto que ideológico. En este sentido, el trabajo recurre al concepto foucauldiano de heterotopía para ilustrar cómo, en la representación de la ciudad, se proyectaban los anhelos de una época. Aquí, la jurisprudencia es de central importancia. PALABRAS CLAVE: Shakespeare, Mercader de Venecia, Renacimiento, Venecia, heterotopía, jurisprudencia. (shrink)

Text se zaměřuje na přijetí a vnímání darwinismu v českých zemích v 19. století, kdy bylo šíření a interpretace Darwinova učení paradoxně spjato s dvěma profesory estetiky z Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, Josefem Durdíkem a Otakarem Hostinským. Ačkoliv poněkud zjednodušovali teorii přírodního výběru, Darwinovu teorii chápali jako příchod nového paradigmatu. Tento text představuje a srovnává interpretaci darwinismu u obou estetiků, zejména jejich stanoviska k teorii přírodního výběru, možnostem aplikace této teorie v estetice a teorii umění, a také jejich vztah (...) k Darwinově výkladu estetických jevů v přírodě. Jako dodatek následuje krátké vyzdvižení Darwinova učení v textech dalších českých estetiků. (shrink)

'This book is a masterpiece of theoretical thought. It anticipates the actual achievements of much of what we now call sociolinguistics.

Ocherk 1. Voprosy ontologii -- Ocherk 2. Voprosy ėtiki i ėstetiki -- Ocherk 3. Voprosy gnoseologii i aksiologii.

Because the techno-economic paradigm of contemporary conceptualizations of innovation is often taken for granted in the literature, this chapter opens up this self-evident notion. First, the chapter consults the work of Joseph Schumpeter, who can be seen as the founding father of the current conceptualization of innovation as technological and commercial. Second, we open up the concept by reflecting on two aspects of Schumpeter’s conceptualization of innovation, namely its destructive and its constructive aspect, based on findings in the history of (...) innovation. Finally, we synthesize our findings and propose an ontic-ontological conceptualization of innovation as ontogenetic process and outcome with six dimensions—newness, political dimension, economic dimension, temporal dimension, human dimension and risk—that moves beyond its technological and commercial orientation. (shrink)

Research on brain or cognitive/affective processes, culture, social interaction, and structural analysis are overlapping but often independent ways humans have attempted to understand the origins of their evolution, historical, and contemporary development. Each level seeks to employ its own theoretical concepts and methods for depicting human nature and categorizing objects and events in the world, and often relies on different sources of evidence to support theoretical claims. Each level makes reference to different temporal bandwidths (milliseconds, seconds, minutes, hours, days, months, (...) years, decades, and centuries) and focuses on different spatio-temporal activities and controlled and non-controlled stimulus conditions. Biological mechanisms and environmental pressures for survival simultaneously created a gradual intersection and enhancement of cognitive/affective skills, cultural practices, and changes in collaborative social interaction and communicative skills. The evolution of a given level of analysis is assumed to have been incremental and overlapping. These innovative and independent ways humans have learned to characterize their brain or cognitive/affective and social/economic/political life often depend on unexamined, representational re-descriptions or cognitive/affective and socio-cultural devices and forms of communication that facilitate the depiction of practices and beliefs we attribute to respondents or subjects and research colleagues. (shrink)

Russkai︠a︡ t︠erkovʹ i drugie statʹi -- V temnykh religioznykh luchakh.

В книге очерки Владимира Брагинского в жанре ироничного эссе о любви.